Home

Nabídka témat bakalářských, diplomových a disertačních prací, které je možné řešit v rámci výzkumných aktivit našeho týmu

 Aktuální témata:  Studium ekologie širokolistých šťovíků (Rumex obtusifolius a R. crispus) (pdf)

                           Studium ekologie zvonku českého (Campanula corcontica) (pdf)

Kontaktní osoba: Michal Hejcman

Vzor kvalitní diplomové práce s tématikou pastvy hospodářských zvířat:
Dvorský (2007): Selektivní defoliace a pastevní preference ovcí v druhově bohatých společenstvech. PřF Univerzity Palackého, Olomouc. (pdf)

Diplomové práce z okolí Rýchor:
Jebavá (2004): Management horských vřesovišť v Krkonoších. PřF Univerzity Palackého, Olomouc. (pdf)
Moravcová (2003): Vliv mulčování a hnojení na horská luční společenstva v Krkonoších. PřF Univerzity Palackého, Olomouc. (pdf)

 
1) Pastva ovcí jako prostředek údržby druhově bohatých travních porostů

Pokus s pastvou ovcí probíhá v obci Mšec mezi městy Slaný a Řevničov v Přírodním parku Džbán. Experimentálním způsobem je zde porovnáván vývoj složení porostu širolistého suchého trávníku (svaz Bromion) využívaného sečně, pastvou ovcí a ponechaného bez obhospodařování. Dále zde probíhají praktické pokusy, v nichž se provádí srovnání různých ovčích pletiv využitých při oplocení pastevního areálu a pokusy s likvidací nežádoucích náletových a výmladkových dřevin.

Diplomovou práci je možné zaměřit následujícími směry: 1) interakce rostlina zvíře (možnost sledování pastevních preferencí ovcí, pastevní chování), 2) botanické složení různě obhospodařovaných porostů (využití dlouhodobého pokusu), 3) různé způsoby likvidace náletových a výmladkových dřevin (zejména šípků, hlohů, trnky, osiky), 4) ekologie vybraných druhů rostlin ve vztahu k pastevnímu využívání.

Pastva ovcí na studované lokalitě.

1) Kontinuální pastva skotu a její využití pro údržbu horských a podhorských travních porostů

Dlouhodobý pokus s pastvou jalovic probíhá od roku 1997v Oldřichově v Hájích na úpatí Jizerských hor (podrobnosti je možné nastudovat z dostupné literatury na našich webových stránkách). Kromě vlivu různé intenzity pastvy na vegetaci je zde studována ztráta živin vyplavováním, kvalita píce (biomasy), pastevní chování, přírůstky zvířat atd. Diplomant má možnost využívat zázemí Stanice travních ekosystémů VÚRV v Liberci. Na tomto unikátním pokuse je možné zpracovávat diplomovou práci na následující témata: 1) vliv různého obhospodařování na druhovou skladbu travního porostu, 2) ekologie vybraného druhu rostliny ve vztahu k pastevnímu obhospodařování, 3) studium mechorostů ve vztahu k využívání travního porostu, 4) pastevní chování jalovic a interakce rostlina zvíře.

Pro zjišťování produkce nadzemní biomasy v průběhu vegetační sezóny jsou v Oldřichově v Hájích využívány pastevní klece.

3) Celoroční pastva skotského náhorního skotu na Rýchorách v Krkonoších

Na Rýchorách je studován vliv kontinuální pastvy skotského náhorního skotu s přezimováním zvířat na pastvině na vegetaci druhově bohatých travních porostů. Výzkum je zaměřen na hledání přijatelné alternativy k tradičnímu způsobu obhospodařování, který pomůže zachovat druhově bohaté travní porosty. Tradiční obhospodařování trojštětových luk (svaz Polygono-Trisetion) se skládalo z kosení jednou či dvakrát ročně a pastvy skotu po zbytek vegetační sezóny. Pokračování tradičního managementu není možné z důvodu jeho nízké produktivity práce a rentability. Na jaře 2000 jsme založili pokus uspořádaný ve čtyřech úplných znáhodněných blocích se třemi variantami: travní porost ponechaný ladem, jednou ročně sečený s odstraněním biomasy a extenzívně pasený skotským náhorním skotem bez odstranění nedopasků. Z pokusu je k dispozici několik článků přístupných na našich webových stránkách. Na pokuse je možné zpracovávat diplomové práce na následující témata: 1) vliv různého obhospodařování na druhovou skladbu travního porostu, 2) ekologie vybraného druhu rostliny ve vztahu k pastevnímu obhospodařování, 4) pastevní chování skotského náhorního skotu a interakce rostlina zvíře.

Pastva skotského náhorního skotu na Rýchorách.

4) Šíření a kontrola třtiny chloupkaté a bezkolence modrého nad horní hranicí lesa v Krkonoších

Reakce třtiny chloupkaté (v dalším pokusu také bezkolence modrého) na sečení a zvýšenou nabídku dusíku je studována prostřednictvím manipulativního experimentu nad horní hranicí lesa v západních Krkonoších. Cílem naší práce je najít odpovědi na následující otázky: je možné šíření třtiny chloupkaté omezit pravidelnou sečí? Je pro šíření třtiny rozhodující zvýšená nabídka dusíku nebo spíše přerušení pravidelného obhospodařování?

V oblasti nad horní hranicí lesa v Krkonoších je možné zpracovávat diplomové práce na následující témata: 1) ekologie třtiny chloupkaté ve vztahu k sečnému využívání, 2) ekologie bezkolence modrého, 3) studium smilky tuhé nebo metličky křivolaké a jejich reakce na sečné využívání porostu.

Bezkolenec modrý se v posledním desetiletí šíří do smilkových travních porostů nad hranicí lesa v Krkonoších. V našich pokusech dlouhodobě studujeme vliv sečného využívání na omezování expanzivních druhů.

Po konzultaci je možné se domluvit na zpracovávání i jiných témat. Dále se zabýváme problematikou hnojení travních porostů ve vztahu k biodiverzitě (pokusy na hřebenech Krkonoš a v Německu), studiem sněhových výležisek (Krkonoše, Norsko) a savanových ekosystémů (Senegal).

 Šťastnou volbu při výběru diplomové práce přeje  Michal Hejcman